Z roku 1230 je znám dokonce kodex určující pravidla předávání psaných papírových vizitek a také první zásady obsahu sdělení na papírové vizitce. Tištěné papírové vizitky se objevují po vynálezu knihtisku r. 1456 Johanem Guttenbergem a lavinovitě se šíří od té doby s mohutnou akcelerací do světa.Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek, ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat, tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické.Druhů kalendářů je v dnešní době mnoho, a proto je dělíme do tří základních skupin. Lunární kalendáře - sledující pohyby měsíce. Solární kalendáře - sledující pohyby slunce. Lunisolární – sledují pohyby slunce i měsíce.
Standardní formát počítá také s tím, že vizitka je vyrobena z papíru o gramáži 230 až 320 g/m2, tedy z papíru předepsané pevnosti a kvality. V poslední době se zapomíná na to, že mezi standardní formáty patří obě strany vizitky papírové, tedy rubová i lícní pro využití.Kalendáře jsou osvědčeným způsobem celoroční reklamy každé firmy. Jde o nástěnné kalendáře špičkové evropské úrovně. Kalendáře jsou dvanáctilisté a každý list je tištěn na křídovém papíru. Do záhlaví kalendáře lze umístit reklamní potisk. Stolní kalendáře mají týdenní kalendária. Reklamní potisk lze realizovat na každý stolní kalendář pod jeho kalendáriem.Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek, ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat, tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické.
Existují také velké diáře kancelářské, které obvykle bývají větší. Diář je užíván k zapisování osobních poznámkek (kupř. domácí úkoly, schůzky, pracovní úkoly). Někdy se diář používá pouze jako kalendář (zjištění jmenin, data, dnu v týdnu), některé diáře jsou doplněny i o další informace (horoskopy, testy, krátké texty, např. vtipy apod.).Podle tvaru otisku lze razítka dělit na: * čtyřúhelníková, * kulatá, * eliptická, * jiných tvarů...Podle tvaru otisku lze razítka dělit na: * čtyřúhelníková, * kulatá, * eliptická, * jiných tvarů...
Z hlediska nastavitelnosti obsahu otisku lze razítka dělit na: * razítka se statickým obsahem (text, obrázek, případně orámování), * razítka s proměnným ručně nastavitelným obsahem: typicky datové razítko (datumka) nebo číslovací razítko s oběžnými gumovými pásy, * razítka sestavitelná: štočky jednotlivých prvků (např. písmen) se vkládají do kolejniček po vzoru klasické tiskařské sazby. V České republice známé především z dětských písmenkových tiskárniček, * razítka kombinující statický a proměnný obsah, typicky poštovní razítko s proměnným datem a časem, * paginovací – k průběžnému mechanickému automatickému číslování (Pagina = stránka), * elektronická – malé digitální tiskárny, tisknou text, aktuální datum a čas, číslo…, * razítkovací stroje, např. frankotypy, označovací strojky, odbavovací strojky, pokladní nebo počítací stroje atd...Občanský ani obchodní zákoník se o razítku vůbec nezmiňují, ačkoliv například podpisem se občanský zákoník zabývá, živnostenský zákoník se zabývá jen úředními razítky. Občanský zákoník pouze v souvislosti s písemnými právními úkony zmiňuje, že „podpis může být nahrazen mechanickými prostředky v případech, kdy je to obvyklé“.Někdy kolem roku 1864 James O. Woosruff navštívil obchod, kde na výrobku uviděl technické údaje tištěné pryžovými písmeny, vystřiženými z ploché pryžové desky a nalepenými na dřevěnou desku. To ho natolik zaujalo, že roku 1866 začal experimentovat s odléváním pryžových písmen a jejich vulkanizací. Pomocníkem a rádcem mu byl jeho strýc, který byl dentistou.
Vlastní pracovní část razítek tvoří gumové nebo polymerové štočky, na kterých je (nejčastěji leptáním - tvrzením polymeru, nověji gravírováním do gumy) umístěn text či jiné grafické prvky, avšak zrcadlově oproti požadovanému otisku. Štoček je připevněn k tělu razítka tvořícímu rukojeť, která umožňuje pevné uchopení razítka sevřenou dlaní.Standardní formát počítá také s tím, že vizitka je vyrobena z papíru o gramáži 230 až 320 g/m2, tedy z papíru předepsané pevnosti a kvality. V poslední době se zapomíná na to, že mezi standardní formáty patří obě strany vizitky papírové, tedy rubová i lícní pro využití.Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí se slovem měsíc. Kalenda - novoluní, bylo jedním z hlavních uznávaných nebeských úkazů v Římě. Druhá část slova kalendář je clare - prohlásit.
Formát odvozený od původního rozměru vzniklého dělením papírového archu A0 na velikostní ekvivalenty, tj. na formát A7 ( 105 x 74 mm), tak umožňuje vyrábět standardizovaná pouzdra na vizitky z kovu, plastu a jiných materiálů, vizitkáře nejrůznějších typů a tvarů pro archivaci a třídění vizitek, ale také i čtečky vizitek, které jako miniaturní scanery dokáží vizitku daného formátu přečíst a dokonce jí v příslušném programu zpracovat, tedy sdělení převést z papírové tištěné podoby do podoby elektronické.Razítko je malé značkovací zařízení, vytvářející jednobarevné či vícebarevné otisky nebo plastické průtisky, i otisk takového zařízení. Razítko slouží jednak jako kancelářská pomůcka usnadňující vkládání opakujících se textů či obrázků nebo jiných grafických prvků do dokumentu, ale také ve funkci dřívějších pečetí k označení pravosti a autenticity listiny nebo k potvrzení a vyznačení úkonu, který je s otištěním razítka spojen. Nejčastěji se razítko otiskuje na papír. V přeneseném smyslu se termín užívá také pro digitální značku.První pryžová razítka byla na světě a v roce 1880 byly zakládány první továrny na výrobu pryžových razítek. První obrázková razítka se objevila v roce 1919 a zasloužil se o ně Němec Kurt Schwatting.
s využitím zdrojů: wikipedia.cz, www.adpress.cz a www.razitkapraha.cz